Odborný seminář IMPLANTOLOGIE 2026 pokračuje ve své tradici a přináší program zaměřený na klinickou praxi, inspirativní přednášky a prostor pro odbornou diskuzi.
Níže najdete abstrakta všech přednášek – hlavní myšlenky, klinické souvislosti a konkrétní přínos témat pro každodenní praxi.
Program letos zahrne 8 přednášejících a průběhem Vás provedou 2 moderátoři – MUDr. Dana Kopecká a MUDr. Jan Dražan. Těšit se můžete mimo jiné na témata z oblasti navigace, augmentace, měkkých tkání, protetiky i dlouhodobých výsledků.
Více informací a možnost přihlášení
Projděte si předem jednotlivá témata.
Dr. Miguel David Cevallos Lecaro, Ph.D.
Laterální sinus lift v dlouhodobé praxi: 15leté výsledky
Laterální sinus lift je zavedenou metodou augmentace maxilárního alveolárního výběžku u pacientů s limitovanou výškou kosti. Cílem přednášky je prezentovat retrospektivní analýzu souboru pacientů sledovaných v průběhu 15 let. Hodnoceny byly parametry úspěšnosti výkonů, výskyt komplikací a histologické výsledky. Pozornost je věnována také vývoji operačních technik, srovnání postupů s nižší prediktabilitou a identifikaci přístupů, které se v dlouhodobé praxi ukázaly jako nejefektivnější. Výsledky poskytují komplexní přehled o možnostech, limitech i rizicích této metody a mohou přispět k optimalizaci klinického rozhodování v implantologické praxi.
________________________________________
Dr. Volker Bonatz, M.Sc., M.Sc.
Tenké implantáty – klinický postup a protetické možnosti
Přednáška se věnuje ošetření pacientů s extrémně redukovaným objemem kosti – od úvodního nálezu a 3D radiologické diagnostiky až po dokončení terapie. Probrány budou všechny klíčové aspekty šablonově navigované chirurgie, konzistentního použití implantátů o průměru 2,9 mm, protetického řešení, zubní techniky, estetiky i komfortu pacienta.
________________________________________
Dr. Goderdzi Nakashidze, DMD
Komplikace spojené s tenkým gingiválním biotypem: když 1 mm rozhoduje
Tloušťka periimplantátových měkkých tkání zásadně ovlivňuje dlouhodobou stabilitu i estetický výsledek implantologické terapie. Tenký slizniční fenotyp je klinicky spojen s vyšším rizikem marginální ztráty kosti, recesí měkkých tkání a také s častějšími mechanickými komplikacemi. V praxi přitom může rozhodovat i zdánlivě malý detail – například pouhá 1mm změna výšky abutmentu, která může ovlivnit stabilitu periimplantátových tkání a chování biologické šířky.
Přednáška se zaměří na typické komplikace u pacientů s tenkým fenotypem a vysvětlí biologické i mechanické souvislosti volby výšky pilíře, včetně dopadu na zánětlivé změny a remodelaci krestální kosti. Důležitou roli hraje také poměr délky korunky k délce implantátu – nadměrně dlouhá korunka může zvyšovat biomechanické zatížení a dlouhodobě přispívat k periimplantární ztrátě kosti, periimplantitidě či selhání implantátu.
Na základě analýzy klinických kazuistik budou představeny postupy, které zvyšují prediktabilitu ošetření u rizikových pacientů: přesné plánování, správná volba abutmentu a v indikovaných případech také řízená kostní augmentace, augmentace měkkých tkání a slizniční štěpy.
________________________________________
MUDr. Pavel Hyšpler, Ph.D.
Reverse Scan Body BioniQ – snadná cesta k přesné protetice
V tomto krátkém sdělení představíme Reverzní skenovací analog – Reverse Scan Body jako velmi efektivní, ekonomický a praktický nástroj pro zpřesnění digitální postupů výroby protetických prací nesených implantáty. Reverzní skenovací analog – Reverse Scan Body lze použít více způsoby. Jeho využití je od snadnějšího kopírování emergence profilu (Inverse Scan Body Concept) po plně digitální postupy výroby rozsáhlých rekonstrukcí nesených implantáty jako je Reverse Scan Technique nebo Solid Index Impression Protocol. Ukážeme si, jak tyto postupy zjednodušují plně digitální workflow, snižují riziko chyb a zvyšují reprodukovatelnost finální protetické práce.
________________________________________
MUDr. Lenka Vavřičková, Ph.D.
Hybridní náhrady: relikt minulosti nebo velký návrat?
Hybridní náhrady kotvené na implantátech kombinující některé výhody fixních a snímatelných náhrad byly v minulosti často považovány za kompromisní jako tzv. „sociální řešení“ pro pacienty s omezenými možnostmi fixní rekonstrukce nejčastěji z ekonomických důvodů. S rozvojem digitálních technologií, nových materiálů a přesných výrobních postupů však dochází k jejich postupné renesanci. Současné hybridní náhrady umožňují dosáhnout vysoké estetické i funkční úrovně při zachování relativně snadné údržby, a stávají se tak alternativou zejména pro pacienty se selhávajícími fixními konstrukcemi. Přednáška se zaměří na klinické indikace a limity hybridních náhrad, jejich konstrukční a materiálové aspekty i dlouhodobé zkušenosti s jejich používáním. Cílem je zhodnotit, zda jsou hybridní náhrady skutečně jen reliktem minulosti, nebo zda i v současné době představují kvalitní možnost rekonstrukce chrupu pomocí implantátů.
________________________________________
MDDr. Michal Novosad
Management vertikálních defektů alveolu: od diagnostiky k terapii
Vertikální defekty alveolárního výběžku patří k výzvám implantologické praxe. Přednáška se zaměří na rozhodovací proces, jak volit vhodnou augmentační techniku a materiál podle rozsahu a lokalizace defektu. Jak pracovat s měkkou tkání s cílem dosáhnout dlouhodobě stabilní implantace a esteticky optimální protetické rekonstrukce. Diskutovány budou také alternativní přístupy řešení vertikálních defektů nejen v distálním ale i frontálním úseku.
________________________________________
MUDr. Jiří Hrkal & MDDr. Michal Čičmanec
Použití provizorních implantátů – ProImplant v bezzubé čelisti
Použití pasivní a aktivní navigace při implantaci umožňuje dosáhnout relativně přesné pozice, hloubky i angulace štoly pro implantát, a tím pádem dobrou prediktabilitu ať již provizorního či definitivního protetického ošetření. Zejména používání operačních šablon pro pasivní navigaci (Static computer assisted implant surgery – sCAIS) se v poslední době etablovalo do terénních implantologických praxí. Nejčastějším typem operační šablony je šablona nesená zuby, která patří podle dosavadních studií a zkušeností k přesnějším než šablony nesené sliznicí. I když je operační šablona nesená sliznicí přesně zhotovena, dochází z důvodu různé míry stlačitelnosti sliznice (resilience sliznice, která je dána množstvím a kvalitou podslizničního vaziva, tukových buněk i slinných žlázek, její tloušťce či úponu slizničních řas aj.) k možným nepřesnostem při její fixaci pomocí fixačních pinů a může tak dojít v důsledku její nepřesné pozice k odchylkám při zavádění implantátů do předem naplánovaných pozic. Ideální je použít fixaci jak ve směru vertikálním, tak horizontálním. U systémů pro aktivní navigaci (Dynamic computer assisted implant surgery – dCAIS) spočívá problém v pevné fixaci senzorů (markerů) k operované bezzubé čelisti. Proto ošetření bezzubých čelistí implantáty pomocí systémů pro pasivní či aktivní navigaci patří mezi náročnější výkony. Abychom eliminovali možné chyby a zajistili co možná největší přesnost při zavádění implantátů, vypracovali jsme náš koncept pro ošetření bezzubých čelistí a čelistí s minimálním zbytkovým chrupem (zejména u oboustranně zkrácených zubních oblouků) pomocí operačních šablon. Pro dosažení ještě přesnější pozice a možnost kontroly kombinujeme použití pasivní a aktivní navigace.